Květen 2010

„GRILOVANÉ KUŘÁTKO NA BRAMBORÁCH“

26. května 2010 v 16:24 Recepty
Nedělní vaření ....
Od pátku měl Robert na návštěvě kamaráda, který se mu před lety odstěhoval .... Vzhledem k tomu, že bylo venku mimořádně pěkně, po těch chladných a upršených dnech to byl balzám pro duši, tělo a všechny smysly..... jsem nechtěla strávit půl dne u plotny, ale udělat něco dobrého, prostě NEDĚLNÍ BAŠTU ....
V mrazáku jsem měla kuře a jen jsem se rozmýšlela, jak ho upeču - buď celé (a to já vážně nemusím), nebo porce .... Nakonec jsem ho naporcovala a bylo z toho
"GRILOVANÉ KUŘÁTKO NA BRAMBORÁCH"
Ingredience : kuře rozdělené na porce, bylinky - já použila čerstvé - libeček, tymián, šalvěj, oregáno, bazalku, rozmarýnu - najemno nasekat, zalít troškou olivového oleje, koření - sůl, pepř, paprika, pórek (mám ještě zimní, takže místo cibule), česnek - čerstvý, i s natí (potřebovala jsem uvolnit místo pro sazenice rajčat, zlikvidovala jsem tedy to, co zůstalo loni v zemi a letos vyrazilo..), brambory jako příloha.
Postup:
Porce kuřete jsem potřela směsí bylinek, posolila, opepřila a opaprikovala, dala do ledničky odležet v uzavřené míse. Brambory jsem uvařila ve slupce. Pórek (tři celkem velké i s částí natě) jsem nasekala na kolečka, stejně tak česnek, dala oboje na olej do menšího kastrolku a nechala zesklovatět. Půl hodiny před obědem jsem kuře zprudka opekla na pánvi, nechala chvíli pracovat, aby částečně změklo (některé porce byly včetně kostí). Na velký pekáč jsem rozložila pórkovo-česnekovou směs, na to oloupané pokrájené brambory a na to porce kuřete. Zahřála jsem si troubu na horní - dolní pečení, nechala tak 5 minut a pak zapla gril, kde stačilo na 220°C opravdu jen pár minut na zapečení.
Na talíři přizdobila zeleninou (Polreich by mi dal ... ale my to tak máme rádi, a hlavně vím, že to děti sní).
Přikládám foto toho, co zbylo na večeři ... Při obědě to byl takový fofr, že jsem to nestihla zdokumentovat....
Nedělní kuřátko ..

Udělala jsem si radost ...

26. května 2010 v 16:00 Zahrada
Včera mi přišel očekávaný balíček ... Udělala jsem si radost ... a místo šatiček a botiček si opět objednala kytičky... Tedy spíš keříky. V inzerátech na zahradní potřeby a tak jsem narazila na pana Kosíka ... Poslal mi nabídku a já vybírala a škrtala, ale vesměs mi bylo jasné, že chci a nutně POTŘEBUJI dřišťály. Mám jich několik a jsou to nezmaři, ani letošní dlouhá a těžká zima a prapodivné jaro jim neublížily. Za to mi vymrzla či namrzla polovina jehličnanů. Tak právě ty dřišťály půjdou místo nich. Hezky rozbijí plochu, barevně i tvarově, a bude to fajn. Kolegyně si přiobjednala, takže ani poštovné nebylo náročné ....
K několika druhům jsem si ještě vzala tavolu kalinolistou "Andre"
oranžovo - hnědo - červený list (jedna mi loni v létě umřela, takže náhrada), zlatici převislou (za tu ožranou od Baary - ale už obráží, ovšem zespoda ... a měla být na kmínku....) a okrasnou trávu do truhlíku - ostřici ptačí nožku. Ceny lidové, balení v pořádku, rostlinky v dobré kondici.
Takže spokojenost ... Radost pro tento den mi ale pokazila sežehnutá jabloň ... viz další článeček... Ale v životě musí být rovnováha, tak asi tak ...
Dřišťál Aurea
Dřišťály a spol.
Dřišťály a spol..
A jeden muškátek navíc ....

Ještě teď mám rudo před očima .....

26. května 2010 v 16:00 Zahrada
Natruc předpovědi u nás včera bylo krásně .... až na vítr, který občas zesiloval .... Ale sluníčko ho ohřálo a bylo ta nakonec i příjemné ... Běhala jsem s květináči s kytičkami, co už volaly po přesazení nebo usazení na stálé místo. A HLAVNĚ .... udělala jsem si radost a objednala několik dřišťálů u pana Kosíka, na kterého jsem náhodou narazila při projíždění inzerátů na zahradní dekorace ....
Mazlila jsem se květináčky, třídila druhy pro kolegyni ... přemýšlela KAM S NIMI ... a dovála ke mně větříkem vůně páleného čehosi ... Dobrá ... někdo něco pálí ... do vteřiny mi došlo, KDO
a CO
....
Jen jsem koukla za roh stodoly a bylo mi jasné, že se pálí to, čeho bylo moc a
co jsem si výslovně nepřála, aby se pálilo najednou a za větru a přímo to zakázala... Byly to kartony, špinavé, rozbité, nastřádané za roky ve stodole a po nedělním úklidu navršené na místě, kde se pálí .... To všechno je zatím v pořádku ... OVŠEM ... těch kartónů bylo do dvou metrů v průměru i do výšky ... a přestože oba aktéři ví, jak jsem proti tomu, dělat velké ohně, navíc při větru, rychle vše "zpracovali", než jsem dorazila z práce... Přitom přiměřenému ohýnku by
likvidace trvala maximálně o půl hodiny déle.... Takže už to mě nadzvedlo.... OVŠEM .... ohniště je hned vedle prosypaného kompostu, kam si chodím pro zeminu do přesazovaných rostlinek ... a jak jsem šla opačným směrem .... myslela jsem, že omdlím .... Samozřejmě se stalo to, proč zakazuju
tohle pálení.... Žár z ohně sešlehl polovinu jablůňky, se kterou se piplám celých deset let, co tu jsme ... Byla koupená v r. 97, když se Robert narodil do zahrádky, kterou jsme měli ještě v Jirkově
... Byla vedená do stěny, takže trošku zmasakrovaná a dalo opravdu hodně práce, aby z ní byl normální stromek. To se mi
podařilo až letos i vzhledem k tomu, že byla hodně mokrá půda a dalo se hýbat i s kmenem, který se trochu položil "po větru ....".
Chtělo se mi BREČET, došlo málem na vraždu za bílého dne .... A reakce a odpověď : TO BYL VÍTR !! JÁ NEUDĚLAL SCHVÁLNĚ !!! mě opravdu dohnala k rudému vidění a k těm
nejhorším myšlenkám, co mu za to provedu .... asi zrandopuju to nejlepší víno, co si opečovává ... Zatím jsem jen do "jeho" česneku vysypala kbelík popela z kamen na jednu hromadu, žádné JEN TAK POCUKROVAT LOPATKOU, jak to s láskou dělám jindy ....
Dospělý člověk, a nedojde mu, že bože FOUKÁ, a že k pálení jde ŽÁR.....
Takže : NEVAŘÍM, NEPERU, NESTARÁM SE ..... (tedy alespoň do doby, než mě VZTEK opustí .... vždyť .... já je mám ráda, co
ráda, miluju je ... a ráda si je hýčkám .... ale tohle bylo moc ... za mými zády a na truc .... tak teď budu TRUCOVAT chvíli já ...)

Sežehnuté ...
Spálená ....
Spálená .....

S vůní levandule ...

18. května 2010 v 16:30 Hobby + dekorace ...
Háčkované minipolštářky na zavěšení - na kliku, na háček nebo do skříně na ramínko ... jsou naplněné levandulí a voní .... voní .... Jsou do ložnice, takže dva hezky do páru. Háčkované bavlněnou přírodní přízí, polštářek je z bílého damašku, náplň PES kuličky a levandule z vlastní sklizně. Velikost cca 10 x 10 cm + řetízek na pověšení.... Háčkování mě moc baví, jsem ráda, že  se opět vrátilo ... Nemám ráda kýče, jen jemné romantické kousky..... a tím snad tento dáreček je.....
Levandulový ..

Levandulový ...

Patchwork ....

18. května 2010 v 16:24 Hobby + dekorace ...
Speťulka z Pucíkova šije deku, střapatou (mám touto technikou ušitou letní riflovou taštičku ..) .. A já si vzpomněla na moje díla .... Když jsme se přestěhovali na chalupu, bylo třeba více teplejších věcí, jak na sebe, tak pod sebe (a do sebe .... bože ... jsem téměř abstinent, tak to se mě netýká ...). Robert měl jednu deku hrací, ještě jako mimino, ta už ale částečně vzala za své, a pak tuto na postel. Kostičky miluju, mám spoustu námětů, několik polštářů, chňapek, co odešly jako dárečky ... Patchwork je kráááásný, časově náročný ... mám ho ráda (asi jako většinu ručních prací ... ale ten čas kdyby se dal natáhnout), jen se musím psychicky připravit a jít do boje.
Patchwork
Patchwork I.
Další deka jako taková "švindlpéřovka". Vznikla jako z nouze cnost, když peněženka včetně účtu zely prázdnotou a mě se totálně rozsypala péřová deka a bylo jasné, že pod slabou letní spát nejde. Stála jsem před rozhodnutím, jestli nechat ušít novou, doplněnou ... ale i se sypkem by vyšla na více jak tisíc korun, nebo si koupit s umělým vláknem, a kvalitní deka nestojí o nic míň ....
Ovšem - já syslík syslíkovatý měla doma několik metrů damašku - z MMB za směšnou cenu, a ze stejného zdroje jsem si objednala PES kuličky .... Nastřihla na peřinu, prošila tunýlky, do mikro sáčků připravila tuším 4 dkg kuliček a postupně je vsypávala a každou řadu uzavírala prošitím ...
Práce nekonečná, ruce bolavé .... ale odměnou je mi lehoučká, teplá, krásná švindlpéřovka ...
Švindlpéřovka

PŮL ROKU !!!

17. května 2010 v 23:33 Bernský salašnický pes - Baara
Naše Baara 14.05. oslavila půl roku ... dostala tyčinku na zuby a tak .... a velkou pusu ... a hodinu mazlení navíc (takže jsem nic neudělala celé odpoledne). Tyčku slupla, nadvakrát si kousla a bylo po ní. Něco si hýčká a žužlá a šmloulí a něco prostě zhltne. Rohlík do sebe nasouká, sotva do něj kousne, ale takové ty zamotané tyčinky ... to je jiná. To si prostě kousek po kousku rozmotá, natáhne ... až je z nich dlouuuuhá placička a teprve tu si ukusuje. Kosti z pacek - to je záležitost několika minut, piškoty polyká celé ....
A krade. Je to prostě zlodějka ... v nestřežený chvíli zbalí botu, pracovní rukavice, ale nepohrdne ani hrabičkami, krabičkami, o pytlíkách ani nemluvím, květináčích (se zeminou a kytičkou i bez...). Fascinují jí klacíky v záhonech, co označují řádky .... Nejprve si k nim lehne, žužlá, ožužlává ... a jak se blížím, ve fofru ho zbalí a je pryč. Vrchol asi byla velká těžká papírová bedna od jakési zeleniny z marketu, byla připravená na dříví ... a já vidím Baaru, tedy napřed jsem jí slyšela (jak se snažila proběhnout mezi vraty ze stodoly a nemohla se tam vejít), jak se zadařilo a proběhla, dala se s ní na úprk záhony nezáhony a já v duchu jen tiše plakala... Dnes už jí porcovala, ale občas jí popadla běhavá a v soustředěných kruzích obíhala zahradu a děsně se tím bavila ... Mimino, prostě ...
Ve sklepě našla Robertovy botky z podzimu (noha mu zase vyrostla, ta by šly z domu...). Několikrát jsem je uklidila, stejně byla zase jedna do hodiny venku. Tak je její ... a největší radost Baara má, když se jí podaří mezi zuby dostat tkaničku a s botou jak na provázku běhá celým dvorem ...
Žádné velké škody jsme zatím nezaznamenali ... tedy až do soboty 15.05. Naložila jsem se celá zmrzlá do vany plné voňavé pěny, zapálila svíčičky ... a prostě relax. A že si večer stáhnu fotky, pro porovnání, jak to naše zlato roste a tak ... Šla jsem si dolů udělat čajík a miláček mi říká - ani nechoď na dvůr .... To bylo jako BĚŽ SE TAM PODÍVAT, samozřejmě.... A já v tu chvíli myslela, že toho tašeho drobečka třicetikilovýho uškrtím vlastníma rukama ... Mojí krásnou, před týdnem koupenou zlatici na metrovým kmínku prostě celou OŽUŽLALA, ORVALA, OSLINTALA, ROZDROBILA.... korunka kdesi, hlína všude .... z korunky několik kusů ... No já neměla ani sílu to zdokumentovat....
Už jsem to vstřebala, stromek znovu zasadila - tedy ten pahýl, co z něj zbyl, větvičky z korunky jsem napíchala do květináčků, třeba se něco chytne ...
Jsem ráda, že je zdravá ... a po tom, co jsme zažili s naší Agátou ... jen doufám, že dlouho zdravá bude.
PS ... a máme 28 kg a necelý půlmetr !!!
Jsem zlatíčko ...
Jsem krásná, dlouhá a KUDRNATÁ !!!!!
Už jí má a zdrhá ....
S bednou ... a se šílenou radostí
A už ji porcuje

Jen tak ...pro potěchu oka ..

6. května 2010 v 11:03 Zahrada
Macešky .... koupené jako chudinky ve výprodeji - do truhlíků na přechod mezi jarem a létem .. Nekvetly, vzpamatovávaly se víc jak měsíc ... a teď mě odměnily.. Tak bych se s Vámi o ně ráda podělila
Macešky ...

Romantika v modré
Počasí šílené ... chladné počasí ale zpomalilo kvetení, tak jsou macešky .... no prostě ... maceškatý.... ze 17.05.2010
Maceškatý macešky ...

Pampelišky, blogy a čas, co pořád schází ....

2. května 2010 v 17:49 Zahrada
Miluju romantické blogy ... jen mám problém s uchováním jejich adres ....
Tak si je postřádám tu a budu postupně přidávat a prohlížet, až NĚKDY bude ČAS ... což zrovna teď nehrozí.
Venku je sice příšerně, ale já jsem šťastná, protože konečně - ani nevím po jaké době - zase prší. Slibovali už od pátku přeháňky, ale u nás tedy v pátek vál přímo horký vítr, a co bylo ještě trošku k světu, večer klonilo hlavičky ... a já mám ve skleníčku spoustu sazeniček, co už musí ven. Jenže ... ven je dát v tomhle počasí nejde ani náhodou. Zem mi už zkuličkovatěla, kde bylo zryto nebo překopáno je do 10 cm sucho a vrstvu tvoří jen ty suché kuličky, co nejdou rozbít. A co se kuličky dotkne, je do hodiny spálené. Potřebuji mulč, bez toho nesázím. Jenže mulč bude, až otrhám pampelišky a přemluvím miláčka, aby posekal naše lány. Je to jak pohádka o slepičce a kohoutkovi... Samé JENŽE, protože .... Ale tak to prostě je. Za ta léta jsem se poučila, jak s naší postupně se zlepšující zeminou a zahradou vůbec zacházet.
Pampelišky kvetou doslova o život ... jsou postříkané totálním a absolutním herbicidem na dvouděložné plevele, už od března ... a jakmile se oteplilo, rozkvetly ... Jsou cvrklé, seschlé, někde už neviditelné a kvetou, kvetou, kvetou. Jeden den je otrhám včetně zelených poupat, a druhý den už tlačí další. Je to neskutečně houževnatý nezmar... Jenže tím, že jsme je tak důkladně postříkali, musím sbírat a sbírat. Nesmím je nechat uzrát. Ale nikdo si neumí představit, co nad tím strávím času. Jen v sobotu mi trvalo 3 hodiny, než jsem obrala cestičky a kus neosázeného pole, naplnila 6 15l kbelíků .... Máme už plnou velkou plastovou popelnici (má být na kompost ...).
Takže v pátek jsem dostala první nadílku mulče, jahody už mají peřinku - začínají kvést a nedají se uzalévat ... A v sobotu se navečer konečně zatáhlo, nepršelo sice, ale ochladilo se, a salátky, zelí a kapusta mohly ven. Sázeno do kompostu, protože kuličky zeminy by kořínky jen poničily, hnojeno bobky našeho Bobka zakrslého, i když trošku přerostlého ..., zalito a samozřejmě okamžitě NAMULČOVÁNO. Půl dne jsme s miláčkem sbírali ty pampeluchy a on pak sekal ... A to jsme zvládli tak třetinu.... jo jo, nic není zadarmo ....
A teď ty blogýsky ... Drží mě při životě, stejně jako moje rodina a zahrada ... Když je projíždím, listuju a sním ... nepřipadá mi moje shromažďování a uchovávání starých a nepotřebných věcí tak zbytečné a moje ruční prácičky jsou mi milejší a raději se k nim vracím ... jen ten ČAS, ten ČAS kdyby byl .....
a ještě .. se spoustou levandule ..
Schnou, kroutí se, umírají .... a kvetou a kvetou ...
Kvetou a kvetou .... aneb náš nekonečný boj
Pampelišky, kam se podíváš ...