Květen 2011

Sedíme II.

25. května 2011 v 21:27 Náš chov ... nebo naše chovy????
Včera odpoledne, v rámci kolečka chovatele , tedy mého .... jsem v pořadí Baara, Moyenka, kuřátka, pipinky a pipiny, běžci a pižmovky - co se dalo pootvírala, přenesla, nakrmila samozřejmě, vypustila ... jako poslední dorazila k pižmovkám a jedna ježibabka vystartovala ze společného snášecího hnízda, jakmile mě zaslechla, tedy spíš jakmile jí ostatní daly echo ... v té rychlosti jsem si nevšimla, jestli to byla ta s troškou černé v číru ..., ta se totiž v sobotu mačkala na vajíčkách s tou, co už je zajištěná a pod zámkem .. Vyběhli ven do zahrady včetně kačera, co už nekulhá (hurááááá, oplodněnost vajíček zajištěna !!!), vajíčka teplá ... škoda .... tak jsem nenápadně pozorovala, která že se to vrátí a bude se potulovat kolem kachníčku .... Jednu jsme sice lapili, ta ovšem vajíčka ignorovala, seděla v koutku ... čistě bílá, samozřejmě ..... Miláček mi zatím upravil další skříněčku, naivně jsem si totiž myslela, že se tam vejdou dvě, tak jsem jí původně nechala přepažit a teď zase spojit .... Vystlala jsem prachovým peřím, naskládala 10 pižmových a 2 běžecká vejce a byla připravena k akci dne ...
Až večer jsem je zahnala do ohrádky a až na potřetí se mi podařilo být rychlejší, než ta číratá stačila vyběhnout ven. A opět rituál - otevřít víko, fofrem zafixovat křídla a pak nohy a doslova ji nacpat do nového hnízda ... ale do vteřiny seděla na vajíčkách ... dnes ještě vyřešit, do čeho dát vodu, aby si nepodmáčela hnízdo ...
V kachníku mi zbylo 6 vajec, zatím jsem je tam nechala a uvidím, kolik přibylo dnes a jestli tedy nezačne sedět další, to už nevím, kam bych ji dala...
A už se můžete začít hlásit o kachňátka ... protože pokud se to všechno vyklube (předpokládám že ne, samozřejmě ...), no co my s tím budeme dělat ....








Tak ... kde začít ...

24. května 2011 v 23:47 Jen tak ...

Asi tam, kdy mi po velikonocích moje nejstarší dítě omylem odvezlo do Plzně stahovací kabel k fotokameře. A když nemám foto, nemám inspiraci ke psaní ... Přitom je toho tolik, tolik ... co bych sem ráda vložila ... Ale fotím, a pak Vás zahltím ..
Kabel si prý koupím, za pár korun, to není problém .. Ovšem kde ??? Mám malinký kodak a bohužel doplňky či náhradní díly nejsou běžně v prodeji a ani nikdo z okolí takový nemá. Fotím na mobil, to by šlo, ale není to ono ..
Můžu pokračovat přes moje pracovní vytížení ... Duben a začátek května, a vlastně to pokračuje dál, mám opravdu 100% pracovní vytížení, navíc pracovní dobu do 16,oo hod. a to mě pomalu ale jistě ubíjí. Relax v podobě práce na zahradě a kolem hospodářství mě nestačil nabíjet ... jsem prostě unavená ... ještě lépe - mám unavený mozek. Práci za mě nikdo neudělá, tam se únava nesním projevit. Ale myšlenky ... ty se točí bohužel jen kolem té práce.
Ale abych si jen nestěžovala, v procesu jsme všichni, peněz je třeba, tak co naděláme. Část mého volného času totiž trávím brouzdáním po netu, především na Ifauna a sekce drůbež, to je moje nejčastější PC činnost.
Náš chov se totiž rozrůstá a neskutečně mě to těší. I když jsou i karamboly, zklamání ... ale to k tomu patří a to nese život.
Takže, pokud máte chvilečku ... mám pro Vás pár nových zpráviček a jeden výborný receptík ....

Ovšem .... sedí mi pižmovka !!!

24. května 2011 v 23:39 Kachny pižmové ...
Slyšela jsem jí popípávat už v týdnu, zašla na hnízdo, zase ven ... pak druhá ... no aby se v nich člověk vyznal .. Ve čtvrtek už seděla odpoledne, když jsem přišla z práce ... ale jakmile jsem se přiblížila ke kachníku, zmizla za ostatními.... V pátek tedy už seděla, i když jsem kolem ní chodila ... ale večer stejně utekla ... V sobotu tedy přišlo na řadu radikální řešení - postavit nové hnízdo, kde by mohla být v klidu a sama ...
Do staré větší skříňky jsem dala velkou bedýnku, vystlala, miláček potloukl krytinou, aby nepromokla .... vyřízl mi otvory dýchací ... Vše připraveno, hotovo ... jasně.... ale jak jí přemluvit, aby tam sedla ... V sobotu večer jsem jí otevřela vrátka kachníku, za chvilečku byla venku ... rychlá akce na výměnu hnízda, vybrala jsem nejteplejší vajíčka, přidala 3 běžecká, co jsem zatím měla, obložila prachovým peřím a snažila se jí domluvit, že nové, a PODSTATNĚ LEPŠÍ hnízdo má v té NOVÉ KRÁSNÉ skříněčce.... nic, nahánění - nic, důrazné nahánění - odlet z ohrádky ....
Slzy na krajíčku, sama doma ... tak jak si jen poradím .... nechala jsem je všechny vejít do ohrádky a čekala, co udělá ... Ovšem ... další začala pípat a tajnou řečí se o něčem důrazně domlouvaly !!! Nepodařilo se mi ji zavřít ani na původní hnízdo, jakmile jsem se přiblížila, dal jí zbytek hejna vědět, že se něco děje a vystartovala ven ... Tak jsem to prostě vzdala, šla zavřít ostatní pipiny a kachny, kuřátka přestěhovala do sklepa ... a .... dvě pípačky seděly v kachníku !!!! To byla taková rychlá zavírací akce, že se divím, že mě neslyšely .... Běžela jsem domu pro rukavice, bundu (měla jsem jen plavky) a vrchem jsem jí pevně chytila (kdo má pižmovky ví, jakou mají neskutečnou sílu a ostré drápy). Naštěstí sedící kačenka má na hlavě černé číro, je tedy snadno k poznání ... Kdyby to byla jakákoliv jiná, byl by to problém a musela bych si jí asi označit ... Přesun se zadařil, na vajíčka zasedla ... Ovšem v neděli při "venčení" opět zdrhla, tak jsme si zopakovali lapací akci, ovšem tentokrát jsem si netroufla sama, protože byli v kachníku všichni včetně kačera. Víko je přeci jenom těžké a představa útočících kachen ... nene, to jsem nechtěla zažít ....
Dnes tedy sedí, večer dostane dovnitř jen vodu a zrní ... a uvidím .... zítra půjde ven až se bude stmívat, to už ostatní kačeny sami chodí domů ... tak se jen vyprázdní a přinejhorším opět budeme lapat ...
Tak nám držte palce, ať už konečně SEDÍ a ANI SE NEHNE ....


Nemám kvočnu ...

24. května 2011 v 23:38 Náš chov ... nebo naše chovy????
Nemám kvočnu ...
a ani líheň a začínám mít docela problém, co s VAJÍČKY ... Běžkyně skoro každý den přihodí jedno, ale nesedí .. pižmovky jsou pilnější, je jich samozřejmě víc, ovšem všechno ani vylíhnout nemůžu nechat, co s tím pak ... Vždyť já si je pořídila hlavně proto, aby mi seděly na těch běžeckých. A to se jim evidentně nechce. Malé slepičky rousné, moje potencionální kvočny se zatím rozkoukávájí a maličko snášejí ...
Minulý víkend už jsem z toho byla opravdu zoufalá, připravená začít péct pižmové buchty .. Pořídit si líheň není nic laciného, postavit si jí zase nic jednoduchého, živé líhně se nekonají ... Tak co s tím ...
Dostala jsem nabídku od chovatelku Jany, kde mám první várku vajíček, že by je zkusila dát pod pižmovku, co už vyseděla housata a sedí dál na dalších. které jí tam husa snáší. Moc jsem něvěřila tomu, že by po měsíci sezení znova byla celá nadšená z toho, že bude sedět z nova... Navíc už jsem si opravdu připadala dost hloupě, má dost svých starostí a práce nad hlavu.
Stejně jsme se nakonec nějak domluvily, sedí jí postupně jedna maranska za druhou, tak že to zkusíme podložit jim.... Je to prostě tak, slepice sedla na kachny, kachny na husy ... Podstata je v tom, mít tu KVOČNU !!!
Podsadily jsme cca 10 pižmových a asi 12 běžeckých, na pižmové sedla prý jedna hned druhý den, na běžecké ne a ne ... a včera, kdy už jsem je chtěla vzít domů, sedla další pipinka i na ně ... Tak se možná dočkáme ...
A začátkem příštího týdne s ukáže, co žije v první várce z 30.04.2011. Těším se a začínám pomalu přemýšlet, bože ... KAM S NIMI !!!


Pižmové, slepičí klasik, běžecké a rousné zakrslé ...

Přišly mrazy....

24. května 2011 v 23:32 Zahrada
Přišly mrazy....
zmrzlý muži tentokrát přišli o pár dní dřív ... ovšem s takovou silou, jakou nikdo jen tak nepamatuje... Aby zmrzly ořechy až doslova do morku (tedy pletiv) větví ... To jsem opravdu nikdy neviděla, ani nikdo v okolí ... Že namrznou květy meruněk, to se rok od roku stává... Letos už ale zmrzly plody ve velikosti 2 cm !! Rybíz, josta ... jen to co bylo uvnitř, přežilo z části, ostatní změklé postupně opadává.... Borůvky kanadské - postupně opadávají, tak ještě uvidím, mini kiwi spálené i s větvičkami, víno špičky, už obráží, ale uvidíme, jestli to nevzalo i květní zárodky. Jahody mají už z poloviny černé středy, tak to postupně likviduju ... O třešních, které poprvé nakvetly v plné síle, ani nemluvím. Hnědé nahnilé plody postupně odpadávají .. U jabloní a hrušní to zatím není úplně jasné, některé květy to popálilo silně, některé se teprve rozvíjely , tak tam je ještě naděje ...Jediné, co je z ovoce absolutně v pořádku, jsou kamčatky ... Kamčatským borůvkám to neublížilo ani co se plodů týče, ani listů a křehkých výhonků. U malin si ještě nejsem jistá, jsou plné zavřených květů, nechtějí se ukázat ... Snad neopadají a alespoň tady něco bude.
Brambory - nať černá a do večera uschlá, naštěstí už bohatě obrážejí, tak je to jen zbrzdilo. Jsou pryč lilie, jiřinky, spousta keřů až do poloviny, fuchsie to šlehlo z jedné strany, tak uvidím, jak obrazí, kany, datury, všechno pryč... něco jen v listové části, něco už jsem ostříhala až u země - změklé, začínající hnít .. Ve skleníku je pryč polovina rajčat, něco jen chytlo listy, sazeničky letních jiřinek - nepřežila ani jedna, vyseto znovu, chudák hortenzie - namrzla v březnu a teď znova - ta nepokvete ani za dva roky.
Ze všeho nejvíc je mi líto ořechů. Zásobujeme část rodiny a máme je doma moc rádi. Mám dvě malé přepravky z loňska... to nebude stačit ani na vánoce a ještě nevím, jaké vůbec do té doby budou.
Maličko se s tím smiřuju, co mi zbývá, nic s tím nenadělám... můžu schovat květináček, může něco přikrýt ... ale co s padesátiletým ořechem, třímetrovou merunkou nebo třešní ...
Příroda nám zase jednou ukázala, kdo je tady pánem a pohrozila nám ... pokora, pokora, pokora ...

Mám nová kuřátka .....

24. května 2011 v 23:32 Náš chov ... nebo naše chovy????
Mám nová kuřátka .....
Od Slaného jsem si nechala přivézt kuřátka ... 5.5.2011 se u nás začala zabydlovat, dvě byla slaboučká, jedno nepřežilo noc a druhé odešlo za dva dny. Myslím si, že to bylo dost nefér od chovatele, tedy spíš prodejce... Dávají se spíš dvě navíc, kdyby se něco přihodilo ... ovšem tahle byla slabá pouhým pohledem.
Jsou to leghornky, neskutečně živé plemeno .. Žily několik dní ve velké krabici, kam jsme dali jako vyhřívání lampičku bez krytu, ukázalo se to jako fajn řešení - při ochlazování se jen cvaklo, nemuselo se nic tahat ze zásuvky. Krmím raději hotovou směsí, nemám s těmito miminky zatím žádnou zkušenost, tak abych hned v počátku neudělala zásadní chybu. No a od druhého týdne už krmím nasekaným zeleným - pampelišky, žebříček, tráva, trošku vojtěšky .. Dnes už jsou ve sklepě v nové ohrádce, původně měla být venkovní, ovšem opět se tak prudce ochladilo, že jsem si netroufla je nechat venku. Jsou tedy ve sklepě, ohrádka je na paletě překryté deskou a igelitovým pytlem, vystláno hoblinami ... Mají tam bedýnku se senem, kde se houfují .. Co je problém, tak to je způsob, jak jim zajistit čistou vodu... Mám kloboukovou napáječku, její okraj je pořád plný hoblin. Jsou to takový plašani, při přesunech a přeletech víří podestýlku a ta do okrajů napadá, nasákne se vodou, samozřejmě ... Zkusím dát slámu se senem ... i když moc nevěřím tomu, že to bude lepší ...
Moji kluci mi udělali stejnou ohrádku ještě jednu, ta stojí stabilně na dvorku a kužátka tam přenáším.
Už začínají být vidět rozdíly ve vzrůstu, tak snad ty velké kusy nebudou všechno kohouti ... pak se ozvu a budou k mání ....

Poprvé u nás ...
U Robina ..



No a toto kuře ... bez komentáře
V novém výběhu ... teď už mají dva ...

Splnění (i když částečné) jednoho snu ...

24. května 2011 v 23:32 Náš chov ... nebo naše chovy????
Můj zlatý a trpělivý manžel má celoživotní sen ... Sedí na dvorku na lavičce, v dlani zrníčka, semínka ... natáhne ruku a přiletí .... HOLOUBEK ... či dva, tři .... Vzhledem k tomu, jak moc mi s "mým" chovem pomáhá ... tak asi nastal čas ... Nasměrovala jsem ho na Ifaunu a do očí mu padl LAHORE ČERNÝ. Je to nádherný kus, ovšem nikde k prodeji. Byli jsme zadat vajíčka našich kačenek do líhně k chovatelce nedaleko od nás (za tento kontakt děkuji naší veterinářce ... děkuju, děkuju, děkuju !!!). Má ... no prostě CHOV .... tam já nikdy nebudu, ale alespoň se mám kde učit a od koho trošičku čerpat - a to jak rady, inspirace tak i energii a chuť do toho jít. Tak jsme to všechno okoukli, předali náš vaječný poklad.. a miláček říká ... já zahlédl na dvoře holuby .. A byli jsme v tom ...
Paní Jana řekla, a to namouduši : Tak si je vemte, já budu chovat pošťáky a stejně bych se jich musela zbavit.... No umíte si to představit ?? To je neskutečná náhoda ... my tam totiž vůbec nejeli s vajíčky a kvůli kačenkám, osud nám jen chtěl zprostředkovat to setkání ... Načasováno absolutně geniálně !!!
Jeli jsme ještě v sobotu na jakousi výstavu v Podbořanech, byl to trapas neskutečný, co bylo k prodeji a bylo zajímavé (ale jen pár kousků), bylo už v 8 hodin ráno, kdy se otvíraly brány, zamluvené či prodané...
Neodvezli jsme nic, ani já, ani on .... Mysleli jsme, kdyby náhodou ty LAHORE, přeci ...
Takže samozřejmě okamžitě chystání na volieru, nákupy ... v neděli 1.5.2011 je přivezl ... 8 prácheňských káníků, 2 mladé a dvě bílé holubičky ....
Do pár dnů jsme měli doma balík s krmením ( to máte : kukuřici, slunečnici, řepku, chrách a.... a .... si nevzpomenu), tak už mají komplet výbavu, i s pítkem, k různých krabiček jsem jim udělala hnízda (4 vajíčka a dvě holubičky už na nich sedí !!!)... Mladí už trošku létají, ale pořád se nechají krmit ..
A ... u voliéry máme lavičku .... miláček na ní sedí ... na holoubky hledí ... povídá si s nimi ... (jen je ještě nekrmí z ruky a nepouští .. bojíme se je zatím pustit, aby našli cestu zpátky.





S fotem se polepším ... z mobilu to prostě není nic moc ..

Mám ty kačenky ...

24. května 2011 v 23:31 Náš chov ... nebo naše chovy????
nesou mi vajíčka, jak běžkyně indiánka, tak pižmovky ... Kačeři se činí, tak se těším na omladinu.
Jenže ... Indiánka sedět nebude nejspíš z principu, moc by jí toho uteklo (je tak trošku jako já ..., tak se na ní nezlobím), pižmovky se roznesly (daly si totiž přestávku, u předchozího majitele to všechno nechaly a teď odpočívají..), ale že by některá z nich jen očkem naznačila, že by jí hnízdo něco říkalo, to ani náhodou ...
Vymýšlím pořád dokonalosti, jak jim pomoci, jak je nasměrovat ... tuhle přepážka, tam zarážka, ještě záclonky, dokonce jsou koupila násadová vajíčka ... a nic ...
Začala jsem být hodně zoufalá, alespoň ta běžecká.. prosím .....
A když je člověk na hraně zoufalosti, skepse, zklamání a rozhodnutí to vzdát, přijde naděje. U mě ve formě telefonátu kamarádky mého syna Zlatky, od které máme Moyenku ... Její tatínek za nimi odjíždí za pár dnů a mohl by má vajíčka vzít do velké líhně chovatele, se kterým navázala spolupráci. Ou jeeee, hned bylo veseleji. Ten samý den (byl to, promiňte mi, DEN BLBEC, už v práci se všechno mlelo a valilo jedním směrem - na mě ... a to nejhorší se ovšem mělo stát - tedy nejhorší pro CHOVATALE.. tedy mne ) jsem se tedy rozhodla, že vyberu vajíčka, označím co nebylo označené, přehážu podkládky a vůbec, že v tom udělám pořádek. Běhám mezi sklepem, dvorkem, kurníkem, kachníkem, potažmo mezi Baarou, kachnama běžcema a kachnama pižmovkama, všechno za mnou běhá, plete se mi pod nohy .... zavřu vrata na dvůr, aby mi běžci neutekli ven ... a... nechám tam Baaru.
Za chvilečku, minutka to byla sotva, jdu pro velká vajíčka a málem upadnu ... Baara hlavu v kachníku, skořápky na mokrým čumáku, jak jsem se k ní rozeběhla, plný ruce vajec ... ještě narychlo zhltla, co vypadlo .. Bezostyšně mi prostě sežrala 8 vajec !! Osm velkých pižmových vajec !!! Navíc vajec plných salmonely - kdyby se z toho chtěla ... a nic, jí prostě nic nevadí ... A jestli si myslíte, že jsem při fofr zavírání ohrádky neupustila další běžecké vejce, tak ano, samozřejmě upustila ...
Baara mazala do boudy, já seděla na schodech a bulila ... Miláček na mě kouká, co se mi propána stalo, jakáže tragediie ... To pochopí jen chovatel, a začínající, co si chrání každé vajíčko, tak ten zvlášť ...
Ale to ještě není příběhu konec ...
V pátek začala Moyenka kulhat, co kulhat, tahala přední nožku za sebou, jako by byla neživá ... Ona jak lítá a poletuje po celým domě, občas se do něčeho zachytne drábkem, a v tom běhu jsou to pak kotrmelce, než drápek uvolní. Tak jsem se bála, že si nožku vykloubila... V sobotu ráno jsme se domluvili s naší veterinářkou, že se můžeme zastavit a mezi operacemi se na to podívá ... Naštěstí to byla asi jen natažená šlacha ("jen" za 450,--), dostala injekci a léky a při té příležitosti jsem se poptala, zda neví o někom, kdo tu chová drůbež, že bych ráda někam na rady a porady ... Dostala jsem sice jen jméno, ovšem kousíček od nás !! Telefon neměla, tak jsem zkoumala na netu podle jména .. několik odkazů bylo i na Robinovo školu, ovšem číslo nebo mailík - nic.
Po dvou dnech hledání jsem se tedy optala svého synáčka, jestli mu to jméno něco neříká ... a ona to jeho spolužačka !!! Další den už jsem měla tel. číslo a za další dva už vezla vajíčka do líhně ... Od 30.04. se tedy líhneme ... spolu s maranskami, vlaškami, a zlatým bažantem ... Jsme v dobré společnosti, ne ???

Velikonoční pečení

24. května 2011 v 23:30 Recepty
To Vám dlužím a to mě mrzí nejvíc, ale nakonec, upéct se dá cokoli kdykoli ... a svátky jsou jen příležitost, jak se předvést ...
Každé velikonoce peču mým všem chlapům pletence. Každý rok trošku jiné (ale myslím, že oni si ty minulé stejně nepamatují, tak to dělám v podstatě jen kvůli sobě ... pro pocit změny). Letos jsem narazila na velice dobře vypadající pletenec, trošku si ho upravila (byl původem vánoční ) a byl opravdu moc dobrý.
Je z klasického sladkého kynutého těsta, ale možná by šel dost dobře udělat i z listového.
Ingredience : cca 500 g hl. mouky, 250 g polohr. mouky, 120 g másla (Hery), 100 g cukru, šp. soli, 42 g čerstvého droždí, 2 žloutky, cca 200 ml vlahého mléka (přidávám dle potřebné konzistence těsta), vanilkový cukr, 2 lžíce citronové šťávy nebo trošku esence, 2 lžíce rumu nebotrošku esence, 2 lžičky perníkového koření.
Náplň : 50 g strouhaného perníku, 150 g mletých ořechů, 100 g cukru, 100 g rozpuštěného másla, rozinky
Postup : Z droždí, 2 lžiček cukru, trošky vlažného mléka a mouky zaděláme kvásek a necháme vykynout. Dělám v pekárně ... Takže pak jen přisypu mouku, šp. soli, zbytek cukru, vanilkový cukr, přidám rozpuštěné máslo, žloutky, citron, rum nebo esence a mléko. Vymícháme pevné těsto, ale ne příliš tuhé ...prostě tak akurát.
Necháme min. 1 hodinu kynout. Těsto rozdělíme na části, já dělala 6 pletenců do věnečku, můžete ale udělat jen dva velké (jako závin). Rozválíme na obdélník, potřeme náplní, zamotáme jako roládu. Podélně rozřízneme a protáčíme. Našla jsem návod pro lepší přehlednost, i já to zprvu nemohla pochopit jen z popisu.
Necháme ještě chvilku kynout, potřeme žloutkem a pečeme (dělala jsem na horkovzduch při 190 a 180 stupních dopékala). Je to výborné, výborné, výborné... jen jiná varianta, ovšem nápaditá a skvělá ...