Únor 2012

Jak si mě kozlíci omotali kolem prstu ....

27. února 2012 v 14:41 Náš chov ... nebo naše chovy????


Kozlíci ... představa, že se první týdny budou živit maminčiným mlíčkem, sem tam zobnou do krmení dospělých, že se budou držet mamčiný sukně .... hmmm ... tak teoretik, to jsem opravdu dobrý ... Mám toho načteno a nastudováno na dva životy....

Ale jak to bývá, realita je trošku (a někdy trošku víc) jiná ....

Už jejich narození bylo dobrodružství - měla jsem jen hodně orientační termíny, první byl na přelomu listopadu - prosince. Po dvou týdnech pořád nic, to už jsem z toho byla nervozní, ale původní majitelka mi sdělila, že by to mohlo být tedy o 3 týdny později .... Tak to vycházelo kolem vánoc, symbolicky, i by mi to vyhovovalo víc, byli jsme všichni doma ... Sváteční dny utíkaly jeden za druhým, stále nic, snad po hodinách jsem jí kontrolovala, ráno běžela a čekala překvapení... A jak už jsem psala, mamina Týna si kozleníčko nechala na 1.1.2012.

Naštěstí to ještě bylo za relativního tepla, mrazy, co následovaly, by vše možná hodně zkomplikovaly ...

Snad hned druhý týden si černobílý kozlík ochutnal něco z přídělu pro maminu .... a mečel a ječel a já běhala a zkoumala, cože se mu přihodilo !! Ale to není jen méééé, méééé ..... to je mééééééééééé, mééééééééé od kozlíka, méééééé od druhého, mééééé od kozy a tlumené méééééé od Ozzyho .... Do toho začnou plašit indičtí běžci (kdo je má, ví, jaký umí dělat rachot) , kokrhat kohouti a samozřejmě blázní Baara, lítá sem a tam a zoufale štěká !!! A co já s kozlíkem, který má tlamičku tak maličkou, že tam sotva strčím prst, kape z něj pěna a bulí a bulí ... Po zkušenosti s Ozzym, který si prošel malou otravou z čehosi, jsem se snažila do něj pod tlakem dostat z malé petky vodu, ale JAK !!! Do tlamičky by se mu vešel sotva dětský dudlík !!! Ale něco se tam přeci jen dostalo a odpoledne už bylo vše OK.

Netušila jsem, že mě něco horšího ale teprve čeká ... Po téhle příhodě jsem začala kozám vše strouhat, abych předešla nějakému dalšímu přidušení ... Kozlíci rostli, už to vypadalo, že zvládnou jen drobně pokrájenou zeleninu s kousíčky suchého pečiva, vitamíny .... A minulou sobotu .... opět jekot, opět pozdvižení na vsi ... Pro změnu bilý kozlík mečel, ovšem přitom vyskakoval snad metr vysoko. předváděl své kozí výkruty ... ale ty dopady, to mě bolelo srdíčko, vždycky to s ním buchlo o zem na bok a chvíli chrčel, aby se zase za chvíli snažil skákat - ovšem kdekoliv - takže kolem dříví, kolem cihel a kamenů ... ouuuuu .. trpěla jsem víc než on ... Raději jsem ho zavřela do stodoly, abych omezila možnost, že se zraní ... Mazala jsem pro prostředek první pomoci a to pro malou petku, která má v otvoru takové to bezpečnostní pítko a pod tlakem jsem mu trochu vody do té jeho pidi tlamičky nacpala, ovšem problémem bylo, že mrzlo až praštělo a všechno mu okamžitě namrzalo ... Nejhorší ale bylo to, že už polehával na boku a to je pro kozy konec ... Zvedala jsem ho, třásla za nožičky, bušila do žeber ... snažila jsem se z něj to, co do sebe asi vdechnul, nějakým způsobem dostat ... Buď to prorazit (rozpustit) proudem vody, nebo aby to šlo ven ...

Dala jsem mu 20 minut, pak že se oblečeme a pojedeme za vetem .... Nebo to nerozdýchá .... Za tu dobu jsem běhala po domě a přemýšlela, co mám sakra dělat !!! Po cca 10 minutách jsem běžela s další vlažnou vodou ... už naštěstí ležel na bříšku, pěna z něj ale stříkala při každém pohybu ... a namrzala, namrzala ... Vzali jsme ho do sklepa a odpoledne už šel na maminou, protože bulel a bulel a reagoval na každý zamečení ostatních, jako by ho na nože braly .... Ale přežil .. a já sním ...

Čím víc se jim člověk věnuje, tím víc ale vyžadují mojí pozornost ... chodím z domu potichoučku, abych ani nebouchla, ani necinkla klíči .. a stejně ... mééééééé, méééééé a už hledám, co mám po kapsách a bych jim tak něco dala do zobáčku a hlavně, abych je UTIŠILA !!! Jejich mečení je jistě slyšet po celé návsi ...

Popadané dříví už ani nepočítám, stejně tak vyskládané cihly kolem popela, co denně štosuju na místo ...

Ovšem dostali mě o víkendu ... to jsem stála ve stodole, kde mají stání kozy spolu s leghornkami a nechápala pipiny, jak stojí v řadě na hnízdo, kam by snesly to svoje běloučký bohatství - přestože mají další 3 bokem ...

Tak jsem otevřela další místo v klecovišti (využila jsem vyřazených výstavních klecí pro drůbež), pod tlakem tam nacpala bedýnku se senem .... a dole "v přízemí" udělala a hlavně trochu zajistila místo, kam chodí snášet maranska .... upevnila prkýnka, dala slámu .... a po půl hodině mě mohl trefit šlak, když v tom miniprostoru vidím nacpané oba kozlíky a koze jen kouká zadek a ládujou se tou starou slámou, po které by jindy ani "neštěkli" a s opovržením by ji ignorovali ....

Nebo mě pronásledovali do zahrady, kam se museli protáhnout sotva deseticentimetrovým otvorem ... ovšem zpátky už jim to nešlo ... takže zase na celý dvůr méééééééé, a koza méééééééé, a kozel buší do vrat .... a Baara se může zbláznit .... a kachny ... a pipiny ... a já se děsím, co se zase stalo ....

Ale je mi jasné ... že se mi po nich bude stýskat ... až tu bude klid (nebude ... nikdy .... já vím) a nebudu slyšet to jejich miminkovské mééééééé mééééééé .....

Máme seník ... tedy díky a moc díky mému miláčkovi ... já ho nemít ....

Jsou to kamzíci ... žádná výška pro ně není dost vysoká ....

Vzácné chvíle krmení ... už jim drží jen opravdu chvilečku ... nedivím se, když je vidím, jak se na ní vrhají .... auuuuuuu

Úprkem na lavičku ... Baara běží .... a v pozadí náš úžasně rozmokřený a zablácený dvorek, kam jde zatím sluníčko jen sporadicky, takže to ještě nějakou chvíli potrvá, než oschne do nějaký slušný podoby ...

Masopustní fánky

22. února 2012 v 15:03 Recepty




Na těsto : 400 g hl. mouky, 250 g Hera (nebo půl Hery, půl 100 % tuku, např. Omega¨), 1 žloutek, 1 kelímek zakysané smetany (200 ml), šp. soli

Na obalení: cukr krupici - min. 100 g + 1 vanilkový cukr nebo skořici.

Postup : Prosejeme mouku se solí, tuk nastrouháme na hrubém struhadle, přidáme žloutek, zakysanou smetanu (přiznávám, dala jsem stejné množství jogurtu, kysanou smetanu jsem den před tím spotřebovala na "Péřovou deku" :o)))) ). Těsto lepí, ale nemusíte se bát, do zpracování bude krásně hladké a pevné. Dejte do potravinové folie nejlépe do druhého dne odležet. V případě, že spěcháte, chce to alespoň pár hodin.

Před pečením si těsto rozdělte min. na 4 části, lépe se rozvaluje (ale klidně i na menší kousky, vyzkoušejte ...). Tence rozválet (cca 2 mm). Rádýlkem vykrájejte čtverečky (nemusí být podle pravítka, prostě čáry vodorovně a svisle). Každý čtvereček ještě uprostřed 2-3 nařízněte. Do mísy nebo hlubokého talíře dejte cukr krupici, promíchejte s vanilkovým cukrem nebo skořicí. Čtverečky v nich obalte. Mně se tedy cukr z těsta sypal, tak jsem si do hrnečku nalila mléko a mašlovačkou jen opravdu lehounce z každé strany potřela, teprve pak obalila (cukr jsem tam doslova "natlačila"), dala na pečící papír. Z této dávky jsem měla na 4 plechy. Troubu rozpálit na 200 st., pekla jsem po dvou na horkovzduch, po 5-ti minutách jsem stáhla na 180, cukr mi začal karamelizovat (ovšem..... to bylo pak mňamózní), tak jsem musela první várku hlídat, druhá už byla bez problémů.

Výsledkem jsou křupavé, kupodivu ne moc sladké fánky, podobné božím milostem ..... Dobré, rychlé .... A rychle snědené ...

Typ jsem našla na FCB, kde mám nasdílené http://www.facebook.com/najlepsie.pozbierane.recepty . ... Jsou mi často inspirací, nebo jen připomenutím něčeho, co jsem kdysi dělávala a v běhu dobu zapomněla .... Jak se dětem měnily chutě, spoustu věcí jsem přestala dělat a teď se k nim ráda vracím.....

Pokud vyzkoušíte .... dejte vědět ...
.

Příště se chystám na SUŠENKY SE SLOŽITÝM NÁVODEM K JEDENÍ - omlékované OREO ....

Co mě ještě čeká v únoru ...

20. února 2012 v 15:26 Jen tak ...



Záleží to na počasí, samozřejmě ... Byly roky, kdy jsem v tuhle dobu už měla vysetou mrkev a petrželku, ve skleníku ředkvičky a salát ... Ale byla i taková příšerná zima, kdy sníh napadl v polovině února a vydržel až do konce března ... to bylo vysloveně týrání ... Pak ale většinou přijde raketový nástup teplých dní a během dvou týdnů všechno jarní vykvete (a bohužel většinou stejně rychle odkvete ...), stromy nasadí pupeny, nestačím sít a zalévat ....

Letos je to všechno zvláštní ... Ač severozápad, sníh se tu objevuje sporadicky, trápily nás holomrazy, které nepamatuju ... před tím to teplo - leden s 10 stupni ... V pátek hodně nad nulou, dnes už zase poprašek sněhu a namrznuto ....Tak jen doufám, že si s tím příroda poradí ... Naše mini farma to zatím přežívá bez úhony, pokud tedy nepočítám trošku pomrzlé hřebínky leghornek a lalůčky kohouta (chudák, ten v těch největších mrazech ani nechtěl dolů z bidýlka. po zemi jakoby poskakoval ... no rozmazlený chlap, prostě ...).

Kozlíci - ty to vůbec neřeší, Baara ani nemluvím (sice už v prosinci neplánovaně shodila srst, takže teď vypadá jak vytáhlej chudej neživenej puberťák ).

Ale abych se vrátila k mým dlouho očekávaným přípravám ... Probrala jsem semínka, něco dokoupila - po nových zkušenostech se zimním krmením a potřeby zásob pro zvířátka jsem se soustředila na krmné plodiny ... Nakoupila dva druhy krmné řepy, krmnou mrkev, kapustu (ani jsem nevěděla, že krmná kapusta existuje ...) .. Ovšem ... ještě nevím, KAM S TÍM VŠÍM !!! Už vloni jsem měla problém s místem na ostatní zeleninu, když jsem jeden velký záhon obsadila řepou .. Nevím, kde by se ještě dala obdělat půda ... Až se oteplí, budu muset zahradu projít a omrknout to ...

Zryla jsem skleník, pohnojila bobky slepičími, přestěhovala jsem tam pár kelímků pažitky na přirychlení ... Doma mám dva truhlíčky s paprikami ... S těmi mám pravidelně problém, protože potřebují opravdu vysoké teploty pro vzcházení a my máme přes den a noc nastaven útlum na 17 stupňů a to je pro ně málo.... Letos je zatím topení v útlumu minimálně, takže snad se něco zadaří .... Do konce týdne vyseju saláty, pórek ....majoránku, bazalku .... Za další týden už kedlubny a další košťáloviny ... rajčátka ...a to už to BUDE BĚŽET .... to už bude fofr .... i venku.... Jak jsem se teď ulejvala, tak pak to sotva budu dohánět ...

Ale ... máme nové sousedy ... a nechci to zakřiknout, vypadá to dobře, takže jedna vstřícná dušička se snad rýsuje a to už se to jinak hospodaří ....

A takhle vypadá náš úžasný dvorek po prvních dnech oblevy ...


A tak vypadá ohrádka pro kačenky ... to, co se tváří jako rybníček, je to, co se prostě nemá kam vsáknout (díky jilu, který je tu všude pod horní vrstvou zeminy). V předním rybníčku byla lorna, kterou mráz postupně vytlačil, po provním tání si jen tak "vyskočila" ....


Snad jeden nebo dva dny v lednu jsme tu měli sníh ... a kačenky byly absolutně úžasné, jak sněžné kachny ... a byly i čisťounké ... dnes bych Vám je přála vidět ...








Než přijde jaro ...

13. února 2012 v 19:55 Hobby + dekorace ...
.... co dát do oken ?? Když vánoce jsou za námi, jaro v nedohlednu, o velikonocích ani nemluvě ... Nemusím dát nic, já vím ... Ale tak nějak už mi nedá ... Alespoň do oken, která jsou do ulice, u ostatních mi stačí, že jsou čistá ..
A tak jsem prohledala krabici od velebot, kde si syslím šité drobnosti v různých podobách a barvách, a vybrala snad první "ledové" ozdůbky, co jsem si šila ...¨
Věnečky z březového proutí jsem nastříkala sněhovým popraškem ... provlékla bílou stužku .... a pověsila srdíčka a domečky ...


Když mi to nedá ...

13. února 2012 v 19:11 Hobby + dekorace ...
.... a venku je mráz až 20°C pod nulou ... voda zamrzá pod rukou ... tak sednu ke kamnům a .... musím něco dělat ... Zašiju ponožky (ovšem už jen ty, CO STOJÍ ZA TO....), roztřídím a zatřídím cokoli, na co nebyl čas (vlny, příze, korálky, knoflíčky, stužky .... a.... a....) - to všechno do té doby, než mě něco zaujme, co NUTNĚ POTŘEBUJU !!!
Ztratila, nebo spíš jsem někde nechala pouzdro na mobil, takové to navlékací .... už bylo stejně zašmudlané .. ale když dávám telefony do kabely či kabelky, musím je prostě nějak zabezpečit, jinak mi tam přijdou jak holátka holá .... A do toho udeřily ty mrazy ... tak se motiv i teplá vlna jen nabízely ...
Možná něco udám, nebo rozdám .... a sama mám na střídání.
Vejdou se mi tam oba telefonky, nebo jeden a kapesníčky .... a bonbonky .... ty vždycky ...
A takhle do dopadlo ....
Můj nejoblíbenější ...
A další zde ....