Květen 2012

Mám v hlavě spoustu textu

17. května 2012 v 17:00 Jen tak ...
... jen ten čas ... sednu k netu a hledám, hledám, hledám ... Sháním informace, sháním inspirace ... A zvířata, zahrada, rodina samozřejmě - to všechno mi zabere tolik času, že pak už jen prohlížím, ukládám a na souvislý text prostě nemám v hlavě prostor ... Děje se tolik věcí, každý den něco přichází, každý den mi něco vezme ... O tom je život, vím že jsme na tom všichni stejně. Stěžuju si na dlouhou pracovní dobu... přitom jsem na tom příjmu závislá, práce mě někam posouvá, mám tu lidi, se kterými se ráda vídám, obohacují mě, inspirují (nebo já je ...). Jen prostě přijdu domů po 16. hodině, v lepším případě tedy, a všechny plány, organizace zbytku dne je většinou v trapu. Vždy mi to něco zkomplikuje, obrátí vzhůru nohama a i ta energie, se kterou jsem sedala do auta a vyrážela směr DOMOV, je pryč. Úplně nebo částečně ... a elán se mi vrací až večer, kolem 20. hodiny se mi nechce domů a přicházím pak až za tmy ... už ani nehledám po zahradě zapomenuté nářadíčko, odložené nůžky ... rychle zavřu skleník, kačenky a slepičky ... pokud není zbytí, uvařím večeři .... kolem desáté sedám k noťásku, pak příprava na další den (krmení pro zvířátka, pro sebe) ... kolem dvanácté do postele a po půl šesté ráno zase z ní .... Kupodivu mě to ale takhle vyhovuje, jsem sice unavená, ale uspokojivě ... Naopak - pokud něco nestihnu nebo za mnou není nic vidět, rozladí mě to ...
A hledám, co by se dalo dál ... Vždy, když něco do našeho chovu přibyde, dušuju se, že je to to POSLEDNÍ, nic víc už jednak neuživím, ale hlavně časově nezvládnu .... Ale jakmile se vody uklidní, řád dne a chod mých povinností se ustálí a srovná, mám roupy .... Pak dojde většinou k dalšímu ZREDUKOVÁNÍ STAVU ... a ta redukce ... no co si budeme povídat ... dopadne vždy naopak ...

Redukce stavu II ???

17. května 2012 v 17:00 Náš chov ... nebo naše chovy????

Jak jde čas, posouvám se pomaloučku do chovatelských tajů, sbírám zkušenosti a především praxe mě učí. Těším se, že budu mít jednou čistokrevný chov několika plemen slepiček... Vím jistě, že po výstavách s nimi jezdit nebudu ... ale líbí se mi čisté linie, čisté barvy ... V žádném případě tím nazatracuji kříženky slepičky, které dobře nesou, nejsou náročné a náchylné na choroby, navíc častokrát jsou i krásnější ... ale jako BONUS té celoroční práce pak ten pohled na různorodost, přitom čistotu chovu ... ouuuu, už se těším ...
Po tom, co jsem opět ZREDUKOVALA stavy našeho zvířectva, mě opět svrbí u noťásku prstíky a svádějí mě myšlenky na další chov ....
Tentokrát se redukce týkala našich přírůstků, vylíhlých v nedávné době... Úspěšnost líhnutí sice nic moc, kolem 60%, ale na poprvé .... co si přát ...
.... krásně vidět nalíhnutý běžeček, ťukal už dva dny "před termínem" ... další už mají buď "okýnka" nebo ťukánky ...

Co mě neskonale těší je to, že všechna vylíhlá drobotina přežila bez újmy a je 100% životaschopná. Minulý týden v pátek odešlo do světě pět indických káčat ...
.... pět kačenek putovalo do Perštejna ....
.... jsou zlatí ... ale hluční ... a jako každá kačenka opravnu moc nevoní .... ale jinak naprosto úžasní ...

Den na to si pro kuřátka leghornek a několik kříženečků maransky (neměla jsem před prvním líhnutím ještě kohouta maransáka) přijeli další zájemci a telefonů o další bylo do večera několik....
... kříženečci s maranskou byli všichni zlatí, jen měli chlupaté nožky a každý malinko tmavé .... doufám, že mi noví majitele poštou foto, jak se přepeřili ... to mě opravdu zajímá ...
.... a tady s malinkými kočinkami, ty se vylíhli bohužel jen 4, ostatní vajíčka byla čistá ... tak doufám, že se kohoutek už polepšil ... Mám 3 černo-žluté a a jednu modrou ... ale bude to určitě kohoutek, už teď je o kus větší ... ale ještě uvidíme ...

No a v neděli došlo k největšímu přesunu ... Přesunu, který mě moc mrzí a mrzet ještě dlouho bude ... Nabídla jsem k prodeji kozenky ... Dlouho jsem o tom přemýšlela, ale situace se sousedovic plotem už je katastrofální a i když už si kozenky zvykly vracet se do ohrádky bez problémů a trávily tam čas ... nebylo to to pravé, co by si tak krásné a inteligentní kozy zasloužily ... Dnes mají pastvinu, na které se skoro ztratí .... Moc jim to přeju a jejim novým majitelům děkuju, že jim ten prostor poskytnou ... V neděli odpoledne mě to ticho až děsilo ...V domě žádné pípání zplašených kuřat, žádná linoucí se "vůně" z bedýnky s kačenkami, žádné méééééé při každém bouchnutí dveří, vrznutí kolečka nebo zarachtání vrat .... nic ... ticho ... přetlak v hlavě ... a lítost ... No nic, život jde dál ... a tak jsem to téhle razantní redukci č. 2 večer k noťasu a hledala ty správné slepičky k rozbitému plotu, kam se dá pletivo, které by kozenky nadzvedly jak nic, ale slepičky ho maximálně přeletí a doufám, že se vrátí ... Mám v hlavě dvě - varianty, ovšem po prvním náporu líhnutí toho k mání moc není.... Ti, co vylíhli a neprodali čekají, a budou vybírat to nejlepší a na prodej bude ten zbytek až za 2-3 měsíce ...
Ale i tak hledám, sháním, odepisuji .... Nutně bych potřebovala australky a nějakou krásnou barvu vlašek, třeba černé, rodobarvé nebo s oranžovým límcem ... Možná začnu "jen" s vlaškami koroptvými, ale i ty jsou pěkné a kohouti neskuční frajeři .. Ale jsou to létavice létavé, takže zastřihávání křídel je nemine..... Co je pro mě v současné době ale nejdůležitější je to, že mi sedly kačeny pižmovky ... Jedna kolem prvního máje, druhá pár dní po ní. Mají pod sebou cca 14 běžců a zhruba stejně pižmových vajíček. Sedí pěkně, zahalené v běloučké prachové peřině, ovšem ty studené noci ... bojím se zachlazení ze spoda skříněk, ve kterých sedí. A stejnou, ne-li větší radost mám z mých milovaných kočinek ... Moje medovka zakvokala jako první a týden na to jedna černá, druhá se rozmyslela v pátek a seděli svorně na 6 vajíčkách v jednom hnízdě.... Protože navržený kurníček je ve výrobě a pan Tesař, co je truhlář, nemá moc volného času, musela jsem rozdělení řešit operativně a hlavně urgentně .... Našla jsem ještě jeden úleček, tedy část úlu, pobila kouskem plachty, aby do něj nepršelo .. Kvočnu č. 2 přestěhovala s jejími vajíčky, přihodila pár od maransky ..... kvočně č. 3 jsem nechala to, co ten den snesla a zbytek maranských ... Zoufalý byl ale kohoutek, který se snaží je z hnízdeček dostat pokaždé, když najde něco na zub (na zobák ??? bože, nevím ... spíš do zobáčku ... že ...). První noc se dokonce doslova nacpal do bedýnky za kočinku tak, že jsem ho ani nemohla najít .... takže sedí, zahřívají .... Neumíte si představit, jak se těším a jak jsem zvědavá, jak to všechno dopadne ...
... pod peřinkou desítka indických
... pod peřinkou desítka indických běžečků
..... a kačenka na nich ....
... a druhá na svých ...

.... svorně sedí spolu ... tak jsem je našla v pátek odpoledne ...
.... a tady už mají budníčky ....
... a už ve svém ....
.... kočinka skoro dvojče ....
..... a kohoutek je chudák sám ...