Říjen 2012

Dloužek ....

8. října 2012 v 17:15 Jen tak ...

Mám tu velký, veliký dloužek … vím …
Dnem, kdy jsme odvezli poslední štěňátko - Mazlíka - jsem se na kontrole u oční lékařky (kam jsem si šla jen pro nové brýle, které se mi po nájezdech našich psích miláčků začaly rozjíždět a rozpadat a mít je - to je pro mě životně důležité…) dověděla, že mám na obou očích šedý zákal … Prvotní šok - představa slepoty a vlastně konec všeho, co mám ráda, co potřebuji k životu a čím žiju - vystřídaly bezmoc, slzy a vztek …. proč zrovna já …. abych se následně dozvěděla, že je to dnes v podstatě BANÁLNÍ operace … a že na ní vlastně VYDĚLÁM … výměnou za kalící se oční čočku dostanu novou, dioptrickou … I když mám kombinovanou oční vadu a nebude to zas tak jednoduché a jednoznačné, a samozřejmě to nebude laciné (kdo ví … co mi nabídnou).
Skoro měsíc jsem hledala, porovnávala, posuzovala, co by pro mne bylo nejlepší, přitom cenově dostupné a bez větších nároků na dopravu … Vyhrála nakonec nemocnice v Sokolově. Nejen proto, že se mi pan primář jako jediný od začátku opravdu věnoval, měla jsem doporučení i ze strany oční lékařky a shodou náhod i od dalších lidiček, kteří operaci absolvovali a byli nadmíru spokojení. Navíc mi nahrávalo i to, že můj miláček měl v Sokolově zakázku a mohla bych tak nějakou z cest umořit … Proběhlo vstupní vyšetření se šestistránkovým závěrem, po dvou dnech mi nabídli termín, aby ho po 3 týdnech posunuli a po dalším zrušili … Že prý mají přečerpaný limit pro tento druh operací a do konce roku tedy utrum …. a já s nimi …
A tak jsem po dvou měsících byla zase na začátku, ovšem mezi tím nepříjemné vyšetření na ortopedii a naplánovaná rozsáhlá resekce kotníku … a operaci oči tedy znovu posunuji na konec listopadu, abych měla jistotu, že kotník se hojí a nové čočky při narkoze (a po ní ….) nebudou trpět …
A pokud vše dobře dopadne, budu do půl roku od zjištění šedého zákalu po operaci obou očí … Po operaci, která je BANÁLNÍ, bez čekací doby a provedená do týdne ….
Realita je ovšem většinou jiná, než si to člověk maluje …..

Štěndy ...

8. října 2012 v 17:00 Bernský salašnický pes - štěňata

Jsem ráda, a se mnou celá rodina, že štěňátka jsou u nových páníčků a snad se jim daří jen a jen dobře. Nejvíc zpráviček máme z Meziboří od Mazlíka … Z Mazlíka je vskutku MAZLÍK, dnes má přes 15 kg, chodí do psí školky a je to šikula … a je celý Baara ….
Od ostatních snad dostanu nějaké fotečky a ráda je sem uložím …
Zato Baara, Baruše - to je dílo …. Jako máma byla opravdu na jedničku, zlatá, starostlivá … i když ke konci už jak mohla, nechala je v ohrádce a šla k nám do domu … A ohrádka - postupně jsme vyvyšovali vstup pro Baaru, po 4 týdnech už jsme štěndy nechali volně …. Polovina se totiž dostala ven hlava nehlava a ten zbytek, který se neměl o co zapřít, bulel a bulel a nejlépe ve dvě, ve tři ráno se jim podařilo vzbudit svým nářkem celou rodinu …
Takže "čistý sklep", což je průchozí místnost mezi domem, sklepem, kotelnou, kde ukládáme na zimu nábytek z verandy a věci pro další sezonu, byl jen jejich … a když se mi podařilo otevřít dveře dřív, než mě zaregistrovali a navzájem se probudili, neměla jsem ani tolik práce s úklidem … Krásně se v posledním týdnu naučili venčení na dvorku, utřela jsem tedy pár loužiček nebo jednu - dvě zatoulané hromádky a bylo hotovo…
Po tom, co jsem výměnou podložek, prostěradel, desinfekcí ohrádky, nekonečným vytíráním, mácháním a praním trávila 2-3 hodinky denně, to byla taková úleva … i když se starost zase přesunula jiným směrem, a to k vaření a přípravě krmení, k hlídání a úklidu dvorku, neustálému počítání a kontrole, jestli jsou všichni …
Naštěstí nám opravdu ty poslední dny přálo počasí, bylo teploučko a bez deště, mohli tedy být celé dny venku …
Měla jsem totiž první týden dovolené a netušila, že si ten druhý už nevyberu a žádnou už do konce roku mít nebudu. Alespoň ne takovou, kdy bych si odpočinula, cestovala za krásami vlasti nebo po výstavách …. Bohužel v dnešním zdravotním systému si nemůžu dovolit se svými problémy marodit, takže zbytek dovolené padne na to … a kdoví, jestli vůbec bude stačit …
Nevím jak u Vás, ale v naší rodině roky rokoucí panuje ROVNOVÁHA.
ROVNOVÁHA v tom, že když se DAŘÍ, vzápětí se to vyrovná něčím, co ty naše úspěchy zase SRAZÍ. A to ať je to osobní, životní, zdravotní stránka věci, ale samozřejmě hlavně finanční ..
Dotace do studia dětí nahradila splátka vozu, který jsme koupili v poslední minutě životnosti toho předchozího, splátky vozu nahradily splátky bojleru … prodej štěňátek vystřídala investice do mých nohou a očí …a jsme zase v mínusu …
A co bude dál, to nedovedu ani odhadnout a děsím se každého telefonátu, cože se to zase stalo a co bude následovat …
Jj, o tom je život a soužití …