Duben 2013

Jak jsem prodávala kohoutka …

29. dubna 2013 v 15:47

Jak mi postupně rostou ohrádky, budníčky, kurníčky v návaznosti na kmeny slepiček, musím vybírat chovné kmeny a to nese s sebou i odsun nadbytečných kohoutků…. Zatím ještě nemáme zažité drůbeží popravy, snažím se je nejdříve poslat do světa … Ale s kohoutkem, o kterého je nemalý zájem - ovšem z druhé strany republiky ? Zaslání Českou poštou nepřichází v úvahu, ZOO kurýr téměř vymizel, ostatní dopravní služby se od převozů živých zvířat distancují…. Tak co s ním ? Když už mám jasno, co zůstane a co půjde …
A tak kohoutek černé kočinky putoval do velké odchovny pro odrostlá kuřátka .. Jenže .. jak je sám, tak o sobě dává vědět s několikanásobnou silou. A provokuje a vyzývá další kohoutky na dvoře a do širého okolí …
V sobotu už jsem opravdu trpěla, hlavně myslíce na sousedy… a přemýšlela, že ho snad vyprovodím do polí, ale myslím, že by se nám vrátil se vší parádou … A tak jsem ho prostě vypustila na dvůr. Ovšem … to jsem samozřejmě vypustila býka do arény … běhal od ohrádky k ohrádce, provokoval, pokřikoval ….. Další vlna zoufalství mě přivedla k činu …. Milého kohoutka jsem chytla za pařátky a …. nebojte se, o hlavu nepřišel …. jen přistál ve výběhu v zadní části zahrady, kde byla původně odrostlá loňská kuřata (a kam se cosi prokousalo a hodně mi odchov zredukovalo - díky chybějícím plotům to pro potulné psy nebyl problém ). A místo toho, abych relaxovala na zarostlých záhoncích a plenila, co dlouhá zima a prapodivné jaro napáchalo, zabezpečovala jsem alespoň provizorně ohrádku … A kohoutek řval a kokrhal a provokoval vesele dál. Tak jsem rázným krokem vrazila do výběhu kočinek a vzala mu jeho bývalou oblíbenkyni. Běhal za ní jak utržený ze řetězu … běžela jsem tedy pro další … a nakonec tam skončily všechny tři z původního hejníčka …. A proč ne … na dvoře zůstal nový perlový kohoutek se svými perlovkami + loňská modrá a černá s bronzovým žíháním….. Těm se nakonec ulevilo, pookřály, co tři kápošky odfrčely … Nenechaly totiž ani jednu z mladých chvilečku na pokoji, pomalu je ani nenechaly nazobkat …. Pro mě to ale znamenalo přidělat kurníček, snášková hnízda, přestěhovat skříňku pro případnou kvočnu …, zabezpečit plot ,,,, prostě práce na nedělní odpoledne …
ALE CO BYCH PRO KOHOUTKA, CO MĚL JÍT DO SVĚTA, NEUDĚLALA, ŽE ….

Nakonec na tom fešák vydělal ... má nejkrásnější výběh z nejkrásnějších ...
"Stará" garda zase pohromadě ...
Medovka vzadu trucuje .... ve skříňce už jsou ale 3 vajíčka ....Mrkající

PS..... jdu vymazat inzeráty !!!!! Úžasný

Trošku jsem se posunula ...

29. dubna 2013 v 12:47 Náš chov ... nebo naše chovy????

i v chovu ... zůstala samozřejmě čtyřnohá i dvounohá zvířena… i když to poslední lehce usměrněné a cíleně vybírané. V chovu jsem dospěla tam, kam asi většina nadšených prvochovatelů, kteří získavše pozemek a prostory, začali chovat vše, o čem kdy snili a po čem toužili… Opustili jsme kozenky (prostor v zadní části zahrady nejen že se ne a ne sám opravit (na což nejspíš spoléhali naši skvělí sousedi), ale nakonec se zřítil celý … A protože zázraky se nedějí, začal manžel s opravou sám … do konce října byla hotova podezdívka se sloupky, sousedka dodala jakési dřevěné desky, ze kterých jsem měla noční můry … Připevněny na sloupky přežily tak 2-3 měsíce, aby je v únoru po sněhové smršti vichřice vyvrátila i se základy ( a dvouměsíční práce byla tatam). Musí tu být prostě něco, čím vítr prostoupí. Jsme na super návětrné straně a s tím se prostě nic neudělá. A vzhledem k tomu, že sousedka je sama na všechno to zdevastované dědictví, budeme pletivo muset zainvestovat sami a myslím, že 10 tisící nám stačit nebude … Ale tlačí nás čas, už dávno tam měly být výběhy pro další 3 kmeny slepiček, které jsou zatím pohromadě… Naštěstí jsou to trošku podobné povahy, tak si navzájem nedělají problémy … ale čistá kuřátka po nich nebudou …
Podařilo se mi ale konečně oddělit malá plemena …. Zimu přežili jen dvě araukany s kohoutem (tak ti tedy pro pořádek zůstali dva, ovšem jsou to neskuteční řvouni, tak ten absolutně nejhlučnější čeká v lednici na své využití … nedělám to ráda, ale to nese život hospodáře …). Toto hejníčko dostalo místo po kočinkách ve voliéře pro holoubky. Dostali k sobě ještě jednu maransku coby experiment … Okouzlila mě vajíčka kříženek araucana - maranska …. tak za rok .. možná … se začnu vyrovnávat americkým chovatelkám (co se barevné produkce týče, samozřejmě … o ostatních podmínkách se nám ani nemůže snít).
Z dovolením si půjčuji albíčko mé oblíbenkyně http://pinterest.com/TheChicknChick/
Největší ohrádku dostaly kočinky … Vznikla spojením proluky a kotcem Baary… Ta na tom tím pádem vydělala, už nemá arest a tím pádem blbne ještě víc …
Kočinek je celkem 7 + kohoutek. Mám tam své první, dvouleté … pak jejich 2 dcery loňské a dvě cca osmiměsíční perlově šedé, neskutečně krásné… Mají k sobě perlového kohoutka, aby chov čistokrevných byl zachován … Černý kohoutek bude k prodeji ...
V další uzavřené proluce jsou zdrobnělé velsumky rezavě koroptví … zůstali 4 + 1. Kohoutky jsem měla dva, den před přesunem a plánovanou popravou druhého ho zachránil před gilotinou pán, co si přijel pro stříbrňáka od vlašek a zahlédl ho ještě ve společném hejnu … vzal si ho pro oživení krve a mě ušetřil nervy …
Tyhle velsumky jsou absolutně úžasné slepičky. Jsou maličké jako kočinky, přitom vajíčka mají srovnatelná s menšími od ročních vlašek … Zatím mám v líhni křížené s araucanem (fuj, to budou příšerky … a ponesou nazelenalá vejce, takže trošku další experiment), do další "várky" už půjdou čistá … těším se …
No a největší ohrádka je zatím mixem čistokrevných vlašek stříbrných, koroptvích a leghornek. Poslední zůstanou, pro vlašky se chystá výběh v zadní části (viz zbořený plot).
A v historicky prvním výběhu do zadní zahrady jsou maransky s novým maransákem, dostali k sobě jednu hybridku sussexku, co jsem si pořídila v loni spolu s dalšími vejconoškami, ale ty už šly dále do světa … Maransky jsou zatím s kuřičkami leghornek z posledního podzimního líhnutí, ty půjdou ke svým, jen co bude výběh pro vlašky…

Košíček ... takřka velikonoční ... efektnější by byl vyložený slámou, samozřejmě ... ale foto jsem dělala v noci a to po mně nikdo nemůže chtít, abych běžela potmě dvorem ... brrrr..... tak příště ...

Čistě bílá od vlašek a leghornek, čoko od maransek, zelená je araukána, malá krémová od kočinek, velké od hybridky sussexky, světle hnědá jsou od velsumek ... tak asi tak ...

Přemýšlím … kde začít ..

29. dubna 2013 v 12:20 Jen tak ...

Život mě malinko semlel, malinko mi posunul priority, malinko mě usměrnil .... navíc : …
- z věkové hranice - cet jsem v -sát …
- mám nové oči
- mám o kost méně a další drží silou vůle
- mám o pár ženských dušiček v rodině víc
- mám skoro vnoučka …..
A je spoustu další novinek, drobných, ale důležitých, ze kterých se teď skládám můj život.
Přinesl mi také nové přátele, živoucí i virtuální, malinko mi rozšířil rodinu o skvělé tvorečky …
Trošku jsem se posunula, nebo možná vybočila ze zaběhlých kolejí a stala se sponzorem konečně i sama sobě, svým novým koníčkům a sběratelskému hobby. Mám větší nadhled nad tím, co se kolem mě děje, příležitosti chytám za pačesy a nad malichernostmi se povznáším (i když … někdy se to lépe řekne, že …). Vím, co od života chci, vím kam se chci posouvat a vím, co nechci a čemu se přizpůsobovat nebudu … není proč …