Březen 2014

Když se kácí strom ...

18. března 2014 v 22:51 Zahrada
... jako by odešel i kus z Vás ... Ale museli jsme se s ním rozloučit. Byl to letitý topol, na místě, kde bývalý soused podhrabal jeho kořeny v rámci nesmyslného snížení svého pozemku (při prvním dešti se odskok sesunul, s ním i náš plot a topol se začal naklánět.....). Po každé vichřici jsme sbírali po zahradě hromadu větví a jen jsem s hrůzou čekala, kdy najdeme i kus stromu. Nemusím ani připomínat, co topol umí, když odkvétá. Loni to byl absolutní extrém, kdy do největších veder létaly nekonečné a všudypřítomné chuchvalce chmýří. Jahody byly olepené takovým způsobem, že jsem je musela nechat v té nejhorší fázi doslova odmočit.
A sebe večer samozřejmě taky. Bylo to všude - na stromech, na trávě, na plotech, v oknech ... a samozřejmě plná chalupa.

Na podzim jsme to předběžně dojednali se starostou, ale po novém roce už nebylo třeba povolení, jen jsme museli dodržet vegetační klid ... A taky jsme byli závislí na volném čase našeho horolezce, protože tohle by žádný amatér bez úhony nepokácel. Vše naštěstí dobře dopadlo, kdes je na místě jen "divné" světlo ... Přinese to ale víc sluníčka do nejvlhčích míst a budu moci dokončit ještě jeden výběh pro omladinu. S ním jsem právě kvůli tomu stálému stínu (z jedné strany plný plot, z druhé právě inkriminovaný topol ...) hodně váhala... ale už ho tam vidím ...


Obhlídka ....


A už to šlo .... větev za větví ....






A finále ...


A už se to pracovává ....


Morálka šílená ...Úžasný



Děkuji všem za pomoc ... Ještě pár foteček http://mavablog.blog.cz/galerie/zahrada/kdyz-se-kaci-strom

Další člen naší rodiny ...

18. března 2014 v 22:27 Jen tak ...
.... prostě Art, Artík, Artíček .... nebezpečně vyhlížející, respekt budící ...Kříženec dvou nejdiskutovanějších a nejkontroverzních ras staforda a putbulteriéra ... Majitelkou je naše skorosnacha Veronika ...
Ve skutečnosti z něj strach musí mít jen kočky, které nemilosrdně pronásleduje ... Vůči ostatním je ... no jak to nazvat ... co se lidské smečky týče, má to rozdělené na cca 3 skupiny:
  1. Lidi, které miluje a 100 % respektuje (panička, možná páníček - syn Kubík a opravdu nejbližší známí)
  2. Lidi, které má rád a respektuje je v rámci možností
  3. Lidi, které ignoruje (těch je většina a tím pádem je pro ně bezpečný).
Co se týče smečky psí, většinu psů ignoruje (i naší Baaru, k její nelibosti ...), jen vyjímečně dá najevo svou nevoli a ještě méně vyhrožuje či se dokonce pere ....

Je to pejsek odchovaný Verčou od několika týdnů svého života, velmi brzy odstavený a kdoví, jak by dopadl, kdyby si ho tenkrát nevzala a nevypiplala. Takž je na ní logicky velmi, velmi vázaný a jsou nerozlučnou dvojicí. Nás má rád, jsme v té druhé skupině lidí, čehož si já sama u této rasy cením a vážím si toho ... Pár foteček našeho srnečka ...






Po delší době pár jarních obrázků ...

18. března 2014 v 21:58 Zahrada
Letošní zimu nezimu následuje jaro nejaro ....
Chvíli na tričko, chvíli na zimní bundu a příroda ať si s tím poradí, jak umí ... Jediné plus to má - stromy a ovocné keře zatím nenasazují na květ, v opačném případě by to dopadlo jako několik sezón zpět, kdy nám všechno opravdu bohatě kvetlo... a pak během dubna - června vesele pomrzlo. Letos je to opatrnější, i když přes den bylo i víc jak 15 stupňů, ovšem v noci pod nulou a ráno námraza ... Tak uvidíme, co nám letošní rok přinese. Už teď mě docela děsí prognóza suchého léta, protože to, co bylo loni, bylo hodně nepříjemné. Byli jsme bez kapky vody několik týdnů a část úrody to prostě odnesla ...
A pak že poručíme větru, dešti ...

Krokusy .....


Tymiánky ... letos bez újmy přežily zimu v květináčích, zakopaných v zemi ... Hledám pro ně vhodné místo, ty minulé mi obsasili mravenci ... nedají se ničím ekologických vystrnadit ....



Sedum Angelina ... jedno z mých nejoblíbenějšíh ... a růžky už vystrkují tulipány ...


Plicník ... úžesná bylinka pro tohle období .... a sněženky ...

Netřesky ... stejně jako tymiány letos krásné, bez újmy ....


Brsleny - moc pěkné u zdí a vyšších zídek ... nejsou popínavé, ale krásně se opřou a zakryjí co je třeba ....


Sněženky, kam se podíváš ....


Můj doprovod po celé odpoledne .... Cheera von Karlsbad .... úžasná devítiletá kočička


I česneku se zatím daří ....


Zatím jen chlupatá kupička konikleců ...


A ještě jedna skupinka krokusů .... Daří se tu jen těm obyčejným - modrým, fialovým a žlutým ... ale jsem za ně vděčná a jsou krásné ...


A druhý den už se přes nás hnala vichřice s deštěm a strašidelně vyhlížejícím nebem, které duha rozdělila na černou a bleděmodrou ...